NARAMKY

Monitorované osobě je v rámci alternativního trestu či opatření uložena povinnost zdržovat se ve svém obydlí. Současně s tím je stanoveno časové období, po které má monitorovaná osoba tuto povinnost plnit. Systémem elektronické kontroly je sledováno skutečné naplnění povinnosti v rámci stanovených parametrů alternativního trestu či opatření, sleduje se tedy pobyt monitorované osoby v daném místě bydliště v daném časovém úseku.

Právní vymezení monitorovacího programu

Povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období je primárně zakotvena v ustanovení § 60 odst. 3 a 4 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, pro uplatnění v rámci trestu domácího vězení.

Uvedenou povinnost lze uložit i podle ustanovení § 89 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

S odkazem na ustanovení § 60 trestního zákoníku je možné povinnost uložit při rozhodnutí o nahrazení vazby i obviněnému podle ustanovení § 73 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Charakteristika monitorovacího programu dle parametrů trestu

Prvořadým předpokladem pro realizaci je co nejpřesnější vymezení prostoru, ve kterém je monitorovaná osoba oprávněna se pohybovat v údobí, po které je mu uložena povinnost zdržovat se v něm. Určení tohoto prostoru je základním prvkem pro jeho vymezení. Prostorem může být bytová jednotka v bytovém domě bez nároku na jeho opuštění, stejně tak jako vybrané podlaží v bytovém domě nebo v objektu typu rodinného domu, ale rovněž celý rodinný dům samostatně stojící nebo v řadové zástavbě včetně možnosti pohybovat se na přilehlých pozemcích případně v přináležejících hospodářských staveních. Vymezení prostoru „oprávněného“ pobytu je v souladu s rozhodnutím soudu provedeno zadáním jeho hranic v informačním systému EMS s vědomím, že překročení hranice je chápáno jako porušení dané povinnosti a je hodnoceno jako bezpečnostní incident, který bude takto interpretován ve zprávách pro orgány s kompetencí přijmout další sankce.

Druhým úkonem pro uskutečňování účinné kontroly pobývání v obydlí je sestavení časového harmonogramu, opět podle soudního rozhodnutí. Harmonogram pro naplnění povinnosti je ve většině případů rozepsán jako neměnný pravidelně se opakující týdenní režim včetně víkendových dní s tím, že zohledňuje životní režim monitorované osoby, jinými slovy řeší okolnosti spojené s výkonem zaměstnání, se zajištěním životních potřeb, se zachováním rodinných vazeb zejména v oblasti péče o děti a případně další rodinné příslušníky nemohoucí či v seniorském věku opodstatněně vyžadující zvýšenou péči, s lékařskou nebo ambulantní ochrannou léčebnou péčí. Zřetel je věnován i otázkám víry a účasti monitorované osoby na církevních shromážděních. V ostatních denních a nočních hodinách je monitorovaná osoba povinna se v obydlí zdržovat. Sestavení harmonogramu může v některých případech vyžadovat individuální přístup nejčastěji s ohledem na nepravidelný pracovní režim.

Technické prostředky použité pro monitorovací program

Kontrola plnění uložené povinnosti je zajišťována základnovou stanicí a náramkem se vzájemným propojením využívajícím technologii RFID. Základnová stanice je umístěna v obydlí na stálém místě a v krátkých pravidelných intervalech navazuje vysílanými rádiovými vlnami spojení s náramkem umístěným na těle monitorované osoby. Náramek prostřednictvím sítě GSM/GPRS zasílá do informačního systému EMS informaci o tom, že tato zařízení jsou ve vzájemném kontaktu. Nemožnost navázat spojení mezi základnovou stanicí a náramkem v přesně vymezeném časovém období určeném pro tuto povinnost je předávána do informačního systému EMS jako signál oznamující porušení povinnosti.

Bezpečnostním incidentem se míní stav, když monitorovaná osoba neplní povinnost zdržovat se v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období. Může k němu dojít v důsledku toho, že:
• nastal čas, kdy se má monitorovaná osoba zdržovat v obydlí, informační systém EMS hlásí nemožnost navázání spojení mezi základnovou stanicí a náramkem;
• probíhá časové období, kdy se má monitorovaná osoba zdržovat v obydlí, informační systém EMS po dosavadním bezproblémovém průběhu hlásí přerušení spojení základnové stanice s náramkem.

Program setrvání v přikázané zóně monitoruje přítomnost osoby ve vymezené oblasti v zadaném čase. Umožňuje kontrolu činnosti monitorované osoby v době, kdy nemá povinnost setrvávat v místě bydliště.

Využití tohoto programu je možné v rámci kontroly stanovených přiměřených omezení a povinností, které monitorované osobě uložil soud a jsou vázané na určitý čas a lokalitu. Nejběžněji se jedná o povinnost docházet do zaměstnání, absolvovat léčbu závislosti, resocializační program apod.

Právní vymezení monitorovacího programu

Program setrvání v přikázané zóně lze využít v souvislosti s trestem domácího vězení (ustanovení § 60 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník) nebo při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (ustanovení § 89 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník).

Podle ustanovení § 48 odst. 4 písm. a) až d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, mohou být monitorované osobě uložena přiměřená omezení a povinnosti:
a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace,
b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy
c) podrobit se léčení závislostí na návykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona,
d) podrobit se vhodným programům psychologického poradenství.

Charakteristika monitorovacího programu dle parametrů trestu

Základním předpokladem tohoto programu je vymezení zóny, kde se bude monitorovaná osoba zdržovat, a nastavení časového rozvrhu této povinnosti, obojí je zadáno podle rozhodnutí soudu.

Běžným příkladem přikázané zóny je kontrola docházky do zaměstnání. Pokud v zaměstnání monitorované osoby dochází k výjezdům (nákup materiálu apod.), je potřeba upravit rozvrh přítomnosti na pracovišti tak, aby nedocházelo k bezpečnostním incidentům a přitom byl monitorované osobě zajištěn výkon zaměstnání v plném rozsahu.

Technické prostředky použité pro monitorovací program

Ke kontrole přítomnosti v přikázané zóně je nutný náramek připevněný k monitorované osobě. Náramek pomocí technologie GSM odesílá data přes mobilní sítě do informačního systému, který sleduje, zda se monitorovaná osoba zdržuje v místě, kde má povinnost setrvat.

Bezpečnostními incidenty v programu setrvání ve stanovené zóně mohou být:
• monitorovaná osoba nedorazila do přikázané zóny;
• monitorovaná osoba opustila přikázanou zónu před koncem stanovené doby.

Zakázanou zónu lze užít v případech, kdy je žádoucí zamezit monitorované osobě vstup do stanovené zóny, která určitým způsobem souvisela nebo by mohla souviset s pácháním trestné činnosti. Cílem je odvrátit hrozící újmu (majetek, zdraví, veřejný zájem), jejíž vznik je spjat s určitou zónou. EMS sleduje pohyb monitorované osoby a v případě vstupu do předem stanovené zóny je informováno operační středisko.

Právní vymezení monitorovacího programu

Zakázat určitou zónu lze monitorované osobě na základě přiměřených omezení dle ustanovení § 48 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. EMS lze pro kontrolu plnění omezení využít za současného uložení trestu domácího vězení nebo jeho obdoby v případě podmíněného propuštění. Během přípravného řízení lze tento monitorovací program uplatnit při nahrazení vazby dohledem probačního úředníka dle ustanovení § 73 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), anebo v rámci předběžných opatření uložených obviněnému podle ustanovení § 88e – Zákaz vstupu do obydlí, § 88f – Zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí, § 88g – Zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě téhož zákona.

Charakteristika monitorovacího programu dle parametrů trestu

Zakázaná zóna v souladu s rozhodnutím soudu může mít, co do rozsahu, různé podoby. Může se jednat o obydlí, ulice, oblasti nebo celé obce. Stanovená zóna může představovat místo s koncentrací trestné činnosti (majetková trestná činnost, obchodování s drogami), dále restaurační zařízení, bary, herny. V případech, kdy byla či může být trestná činnost páchána v souvislosti se sportovními a jinými akcemi, mohou být zóny stanoveny jako vybraná sportoviště či místa společenských akcí (demonstrací, pochodů apod.). Při zvýšeném riziku útěku monitorované osoby, zejména při nahrazení vazby, je vhodné se zaměřit na významné dopravní uzly apod. Tento monitorovací program se dobře uplatní i při ochraně předem známých osob, nejčastěji obětí či jejich blízkých, resp. chráněných osob. Zakázanou zónu pak může představovat obydlí a další body zájmu chráněné osoby, v takovém případě je vhodné program kombinovat s programem „setrvání mimo perimetr chráněné osoby“. Pomocí zakázané zóny lze však chránit i potenciální oběti a poškozené vykazující společné znaky, vymezit tak lze např. okolí školy a jiných objektů s koncentrací dětí v případě osoby s pedofilní deviací. Prostřednictvím zakázaných zón lze monitorované osobě poměrně úzce nastavit možnosti pohybu a režim dne, zvláště v kombinaci s přikázanými zónami či povinností setrvat v obydlí.

Technické prostředky použité pro monitorovací program

Monitorovaná osoba je lokalizována pomocí technologie GPS prostřednictvím nasazeného náramku, v informačním systému EMS je nastavena jedna či více zakázaných zón. V případě vstupu monitorované osoby do zakázané zóny je informačním systémem EMS vyvolán bezpečnostní incident.

Bezpečnostní incident je vyvolán při lokalizaci monitorované osoby v zakázané zóně. V případě trvajícího incidentu může být kontaktována policie.

Cílem monitorovacího programu je zajištění vyšší míry bezpečí chráněné osobě a možnost okamžité intervence v případě porušení stanovených podmínek ze strany monitorované osoby. EMS v rámci tohoto programu detekuje vzdálenost chráněné a monitorované osoby a upozorní operační středisko v případě jejich přiblížení na menší vzdálenost, než je nastaveno. Účelem je snížení rizika dokonání či opakování trestného jednání monitorované osoby.

Právní vymezení monitorovacího programu

Program chráněné osoby slouží ke kontrole plnění přiměřeného omezení zákazu kontaktu s chráněnou osobou, případně jejími blízkými. Nejčastěji se, v souladu s ustanovením § 48 odst. 4 písm. e) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jedná o formulace specifikující zákaz přiblížení se k určité osobě. Program je možné využít jak ve vykonávacím řízení v rámci trestu domácího vězení, tak i v přípravném řízení v rámci předběžného opatření uloženého obviněnému dle ustanovení § 88d zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád).

Technické prostředky použité pro monitorovací program

Chráněná osoba má při sobě komunikátor (upravený smartphone), který umožňuje informačnímu systému EMS vyhodnotit data o její poloze ve vztahu k místu výskytu monitorované osoby. Monitorovaná osoba má nasazen náramek, jehož prostřednictvím je lokalizována, a také má při sobě komunikátor. V případě, že dojde k narušení stanoveného perimetru, informační systém EMS vyvolá bezpečnostní incident, který následně řeší operátor. Komunikátory umožňují bezprostřední komunikaci s monitorovanou a chráněnou osobou.

Bezpečnostní incident je vyvolán v případě, když monitorovaná osoba překročí perimetr chráněné osoby nebo když chráněná nebo monitorovaná osoba není lokalizována. K vyhodnocení situace operátor komunikuje s monitorovanou i chráněnou osobou s cílem minimalizovat případné negativní následky.

Program umožňuje u monitorované osoby v kteroukoli dobu kontrolovat přítomnost alkoholu v dechu. Jde o přiměřenou povinnost, kterou má monitorovaná osoba uloženu v rámci domácího vězení nebo při povinnosti setrvávat v místě bydliště v rámci podmíněného propuštění, případně jako povinnost k některému z opatření souvisejícímu s elektronicky kontrolovanou vazbou.

Právní vymezení monitorovacího programu

Podle ustanovení § 48 odst. 4 písm. h) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, může být v souvislosti s trestem domácího vězení monitorované osobě uloženo přiměřené omezení a povinnost zdržet se požívání alkoholických nápojů nebo jiných návykových látek.

Dále dle ustanovení § 89 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, může soud přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v ustanovení § 48 odst. 4 téhož zákona směřující k tomu, aby vedl řádný život, uložit i podmíněně propuštěnému.

Povinnost podrobit se elektronické kontrole na přítomnost alkoholu v dechu může být uložena v souvislosti s nahrazením vazby (útěkové = existuje důvodná obava, že osoba uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnula, zejména nelze-li její totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li jí vysoký trest; nebo předstižné = existuje důvodná obava, že osoba bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhána, dokoná trestný čin, o který se pokusila, nebo vykoná trestný čin, který připravovala nebo kterým hrozila) se současným uložením některých opatřením (záruka, slib, dohled, předběžné opatření). Orgán rozhodující o vazbě může rozhodnout o výkonu elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s tímto opatřením – ustanovení § 73 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). A podle ustanovení § 88j téhož zákona může být obviněnému v rámci předběžných opatření uložen zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky, byl-li trestný čin, pro který je pachatel stíhán, spáchán v souvislosti s požíváním alkoholických nápojů nebo užíváním jiných návykových látek a současně je dána obava z hrozícího opakování nebo pokračování v takové trestné činnosti, z dokonání trestného činu, o který se obviněný pokusil, nebo spáchání trestného činu, který připravoval nebo kterým hrozil.

Charakteristika monitorovacího programu dle parametrů trestu

Základním předpokladem pro realizaci tohoto programu je aktivně probíhající elektronický monitoring dané osoby. Probační pracovník v systému nastavuje frekvenci nebo časový harmonogram výzev k podrobení se testu na alkohol, přičemž zohledňuje režim dne monitorované osoby a tedy možnost realizovat test.

Technické prostředky použité pro monitorovací program

Kontrola plnění povinnosti zdržet se konzumace alkoholických nápojů vyžaduje kromě náramku také zařízení pro kontrolu přítomnosti alkoholu v dechu (alkohol tester) a komunikátor.

Bezpečnostním incidentem v rámci tohoto monitorovacího programu mohou být tyto skutečnosti:
• monitorovaná osoba zmešká výzvu na provedení testu;
• testem byla naměřena přítomnost alkoholu v dechu;
• nebyla vyhodnocena shoda testované osoby s referenční fotografií.